Mauvais sang

27. ledna 2008 v 21:10 | Anique |  Mauvais sang
Seděl jsem v lavici a nudil se.Teda víceméně spal.Jako každou středu,třetí hodinu.Biologie.Jak mohl někdo vymyslet tak nudnej předmět?Možná by ani nebyl tak strašnej,nebýt učitele.Absolutně mu nebylo rozumět,zjevně ani nevěděl nijak moc o tématu a ještě k tomu ten způsob podání.Není divu že polovina třídy nepokrytě chrápala a ta druhá si kreslila nebo četla.Nejhorší bylo se se zvoněním probudit.To byly fakt muka.Většinou jsme ale byli domluvení,že jeden v lavici mohl spát a druhej dělat něco jinýho,ale musel ho vzbudit.Střídali jsme se.Proč mluvím pořád v první osobě?My? MĚ to mohlo být jedno,stejně jsem musel být vzhůru.Seděl jsem totiž sám.Ne že bych byl vyvrhel třídy,spíš nás byl lichej počet a já jsem holt zbyl.V popředí zájmu jsem se nikdy nenacházel,ale podsvětí bylo pro mě taky neznámý.Prostě průměr.Nemohl jsem si stěžovat...
Kdybych nebyl takovej stydlivej blbec,mohl jsem většinu času sedět s Dominicem.Oficiálně spolusedícího měl,ale ten se trvale nacházel kdekoli jinde než ve škole.Říkalo se o něm,že hodně pije,toulá se,chodí za školu a vůbec celkově nemá rád lidi.Sám jsem ho viděl ve škole...no hodně málo.Gerard Way.Vždycky poslední v abecedě a vlastně poslední v čemkoli.Mohl by se zdát nenápadný.Když nebyl ve škole,nikdo ho nepostrádal,když se tam přece jenom zjevil,nikdo se za ním nehrnul,aby se ho zeptal kde byl nebo tak.Nikomu nechyběl.Skoro se stydím,ani mě.Neznal jsem ho tak dobře,aby mohl.Ale když se někdo ptal na zvláštnost naší třídy,byl to bezpochyby on.Jeho otec vlastnil největší továrnu ve městě a v rodinné kronice byste našli víc šlechticů než obyčejných lidí.V jeho žilách kolovala modrá krev a on na to mohl být poprávu pyšný.Na svoji nenápadnost a na všechno co může.Mu stačilo hodit ošklivý pohled a cíl se třásl strachy.Ne,on lidi nebil,byl přirozená autorita...
Zato Dominic byl jeho pravý opak.Světlolalsý,veselý,oblíbený.Takový sluníčko věčně rozesmátý.Přišlo mi tak trošku divný,že zrovna tihle dva seděli spolu.Ale prý se znali od mala a byli na sebe zvyklí.Nevím,co je na tom pravdy,ani jsem neměl tendenci to zjišťovat.Ale co jsem chtěl,bylo konečně zdolat bariéry a zeptat se Dominica,jestli si můžu sednout k němu. Aspoň občas bych ho pozdravit mohl.Sakra,chovám se jak puberťačka!Musím se ovládat.
Hodina utekla až neskutečně rychle tímhle neurčitým koukáním na jeho záda.Ani jsem si neuvědomil,že na něj zírám.Znáte to,to něco co vás přinutí koukat na toho o kom přemýšlíte.Naštěstí si mě nevšiml.Další hodinu měla být fránina.No,dobrý.Na jazykový lekce jsme byli rozdělení do skupin,takže nehrozilo že pokud mě Dominic vyhodí,bude z toho trapas po celé škole.I když...proč by měl?Nevím proč mě zrovna tohle tížilo.Přece nedělám nic zakázanýho a Dominic je takový sluníčko že by nebyl schopnej mě zesměšnit.Prostě jsem za ním přišel. "Ahoj Domííí,mohl bych si k tobě sednout?Vidím že Gerard tu zase není." hodil jsem pohledem po prázdné židli vedle něj. "Proč ne?" usmál se a zase se sklonil k papíru.Hodil jsem k němu batoh. "Co to maluješ?" "Ále nic...jenom tak...zkouším." Kouknul jsem mu přes rameno.Nebylo to nic konkrétního,prostě nějaký zamuchlanec červené nitě.Ale mělo to kouzlo. "To je krásný!" rozplýval jsem se. "Myslíš?" rozzářil se. "Jo,je to vážně pěkný." "Gee mě učí víš..." "Kde vůbec je?" On byl jediný kdo to mohl vědět,vždyť byl přece jeho kamarád. "Víš on..." uhnul pohledem.Ajaj,asi jsem na tenkém ledě.Neměl jsem se ptát.Chtěl jsem rychle změnit téma. "Domííí,umíš tu fráninu?Potřeboval bych to vysvětlit,prosím tě..." Dominic zvedl hlavu od svého obrázku a podíval se na mě. "Co konkrétně?" "Ty... členy dělivý..." plácnul jsem první látku která mi přišla na mozek.Přece to bylo jenom proto abych udržel konverzaci v přijatelné rovině. "Tak se podívej..." otevřel sešit na určené stránce.Položil prst na základní poučku,ale nedořekl.Jeho pohled totiž padl ke dveřím. A v nich stál...Gerard.Kde se tu bere?A zrovna teď,kdy bych mohl poprvé s někým sedět.A on mi to zkazí...Ale on za to přece nemůže.Smutně jsem sklopil oči a sbalil svoje věci.Mezitím došel Gerard.Sklonil se k Dominicovi. "Ahoj Domísku!" pošeptal mu.Co se to tu sakra děje?Rychle jsem zaplašil nekalý myšlenky.Jsou prostě kámoši,je normální že se tak oslovují.Takovým lidem jako mě by měli zakázat net.Pak se lidi diví že si žiju ve svým vlastním světě a okolí je mi tak trochu šumák... "Ahoj Berte!Co tu děláš?" "Promiň.Dominic mě doučoval fráninu." díval jsem se do země. "Dobrý dobrý,vysvětli mu to prosím tě,já stejně ještě musím zanýst omluvenku.Za chvilku jsem zpátky." s těmi slovy vytáhl index a zamířil nahoru po schodech do kabinetu. "Takže Bertie,je to tak že........" a pokračoval v tom nesmyslným výkladu.Samozřejmě že jsem to všechno chápal.Ale moje mysl byla zaměstnanná něčím zcela jiným.Ale nakonec jsem se přeci jenom byl schopen soustředit a na všechno co se zeptal jsem odpověděl správně. Ale to už za náma stál Gerard a dokonce nás poslouchal. "Tak vidíš Berte,umíš to.Dominic je dobrej." a pročechral mu vlasy.Jo,tohle kamarádi občas dělají.Nehledej v tom nic víc.Dominic tak nějak zaklonil hlavu a koukl na Gerarda nad sebou. "Chtěl bys taky doučování?" No jo,šprtík.Radši jsem se odstěhoval zpátky na svoje místo úplně vzadu.Ještě jsem zaslechl žuchnutí na židli. "Fráninu?" "Tak jo,ale pozdějc.Kde jsi byl?Už jsem myslel že nepřijdeš." "No byl jsem ještě ráno u doktora.Na odběr,víš?Zase." "Oni tě za chvilku úplně vyždímají.Bolelo to moc?Ukaž,pofoukám ti to." Já už jsem vážně paranoik.Že já mám narušenej mozek a prahnu po stejném pohlaví ještě neznamená že jsou takoví všichni!Vidím to i kde to není.
Radši jsem se koukal z okna.Byl červen a všechno tam venku bylo jasné,krásné,povzbudivé.Malý děcka běhající po venku,ptáčci poletující letně vonícím vzduchem.Jo,jsem cvok.A ke všemu je mi vedro. "No tak,pane McCrackene!To chcete pracovat sám nebo co?Řekla jsem do trojic,dnešní hodinu budeme věnovat skupinové práci." slyšel jsem najendou vřískat učitelku. Rozhlídl jsem se.Nebyl jsem poslední zbývající,ale ta slepice mě prostě neměla ráda.Rozhlésl jsem se,kdo zbyl.První se můj pohled stočit k Dominicovi s Gerardem.Byli volní!No super!Vyslal jsem po Dominicovi pohled s otazníčkem.Usmál se a přikývl.Tak jsem popadl svoji židli a nastěhoval se k nim.Ta stará fúrie nám donesla nějaký papíry,pak chvíli cosi kecala a pak si šla udělat kafe.No jo,jako vždycky. "Tak jdeme na to kluci?" zeptal jsem se celkem zbytečně.Už do toho byli oba zabraní,pochybuju že mě slyšeli. Nikdo z nás už nic neřekl,ostatním jsme tím museli připadat jako debilové,ale aspoň jsme byli první hotoví. A to mě neskonale těšilo.Vždycky byla totiž práce zadávaná po dvojicích,a jelikož jsem dvojici jaksi postrádal,skončil jsem vždycky poslední. Koukal jsem se po třídě a byl na nás docela pyšný.Nás?Jo,nás.Byli jsme tři a nebylo to žádný dva proti jednomu.Byli jsme tým. Usmíval jsem se jak měsíček na hnůj. "Co budeš dělat odpoledne?" slyšel jsem Dominica jak se ptá Gerarda.Nechtěl jsem jim rušit soukromí,tak jsem radši dál dělal že sleduju třídu. "No,ještě nevím.Co bys navrhoval?" "Půjdeme se koupááát,co ty na to?Posledně to bylo moc pěkný." zachichotal se. "Tak jo,hlavně si zase zapomeň plavky." zachichotal se.No jistě,ironie nade vše. "Ty potvoro!" zachichtal se.
Pořád jsem nad nimi musel přemýšlet.A to mi nedávalo smysl,I kdyby spolu něco měli,zrovna mě by to mohlo být jedno.Oni by byli pár a já jenom ubohé něco,co jim závidí jejich štěstí.Ani jsem nedokázal určit,na kteréhoz nich žárlím víc.Žárlil jsem spíš na to že jsme sám.To bude ono.Zamyšleně jsem se docoural domů.Bylo vedro jak prase a mě se nechtělo absolutně nic dělat.nakonec mě napadlo že půjdu odpočívat k jezeru.Nebylo to daleko a moc lidí tam nechodilo,protože sotva tři bloky odsud vyrostl docela nedávno hodně luxusní aquapark.Tak jsem popadl ,deku klíče a vyrazil jsem.Přesn ěpodle mého předpokladu ,počet lidí v širokém okolí s erovnal nule.Ale stejně jsem se radši složil vzadějc mezi stromama.¨Prostě jsem si jenom lehl a nechal oči zavřené.Najednou jsem uslyšel hlasy.Zpočátku mi to nebylo nijak podezřelé,přece jenom to jezero nepatří jenom mě.Jenomže ty hlasy patřily...No jo,vlastně se domlouvali,že se půjdou koupat.Ale netušil jsem,že zrovna sem.A to jsem si tu chtěl odpočinout!Takhle je budu pořád pozorovat.Hned první poled by mi prolomil kolena-samozřejmě kdybych stál.Ale hlavně mě utvrdil v mé teorii.Oni se drželi za ruce!Asi bych měl zavřít hubu,nebo mi do ní ještě vleze nějakje hmyzák.Ale ten pohled byl prostě kouzelnej.Hlavně ať si mě nevšimnou,prosím!Naštěstí rozložili svoji deku hned blízko vodní hladiny.Už měli volné ruce,takže Dominic hned obtočil svoje paže kolem Gerarda. "Konečně jsme spolu sami!" "Už to bylo fakt k nevydržení.Jak mám vedle tebe sedět ve škole když místo učení myslím na ty tvoje nádherný kukadla?" "Nekecej,stejně ve škole moc často nejsi a tu chvilku těch ár dní se snad dokážeš udržet na uzdě." "Promiň,ty víš že kdybych mohl tak s tebou budu i 25 hodin denně." V tu chvíli mu Dominic vlepil pusu na tvář. "Samozřejmě že to vím,Gee.Jen...víš...zkus spolužákům vysvětlit jak na tom jsi.Pochopí to.Oni si myslí že chodíš za školu." mluvil smutně. "Ale zlatíčko!Já jim nic nenakecal,oni si to vymsleli sami.Nechci aby mě litovali.Lepší když si myslí že mám špatnou krev takhle." Skoro jsem cítil,jak mi jícnem fičí severák,stejně jsem nemohl zavřít pusu.Takže on nechodí za šklu?A jaktože nikdo neví o jeho nemoci?A proč ho dominic nebrání? "No jak myslíš,jenom jsem chtěl,abys byl v pohodě." "No tak,nečil se miláčku,nesluší ti to." poladil ho po vlasech Gerard. "Mám o tebe strach,Gee!" zavrněl Dominic a sklopil hlavu na stranu.Byla to jasná výzva.A Gerard ji pochopil.Docela vášnivě se líbali.Já ci taky!Mezitím si sundávali svršky.Až skončili v plavkách.Dominic nedočkavě kousl Gerarda do krku. "Tohle mi chybělo!" vzdychnul. "Ale přišli jsme si zaplavat,ne?" zasmál se andílkovsky Dom. "Tak pojď do vody,ne?" a táhl ho za sebou. "No tak,kroť se!Jak může být někdo takhle nadrženej?" zeptal se s úchylným úsměvem. "Nooo,chci vidět někoho s kým jsi šu*al a kdo by to nechtěl znovu.Hned,tady,teď." "Lichotíš mi brouku!Nechceš si hned vyzkoušet jestli jsem ti nevyšel ze cviku?" přilepil se na něj.Gee mu zajel zezadu rukama pod plavky.Ve škole vždy milý,plachý a nesmělý Dominic jako by nikdy neexistoval.Tohle bylo prostě prasátko.Velice dobře mířenými dotyky nutil svého přítele sténat.
Snažil jsem se donutit se k odchodu.Celá tahle scéna,každý dotyk,každé slovo.věděl jsem,že byhc u toho neměl být.Že jim porušuju soukromí.Posledními zbytečky sebekntroly jsem vstal.Sbalil jsem deku a plížil se pryč.Aby si mě nevšimli.Tu noc se mi spalo těžko.Znáte to,když člověk moc přemýšlí.Pořád jsem to viděl před očima.Jak jsou spolu šťastní.Musel jsem si to přiznat.Záviděl jsem jim. Takže jsem šel druhý den do školy nevyspalý a v pořádné depresi. Sedl jsem si do lavice zrovna se zvoněním. Někde ke mě přistoupil. "Ahoj,můžu si sednout k tobě?" Jejda,kdo by se mnou mohl chtít sedět?Otočil jsem se. "Gee?Dominic dneska nepřijde?" vypravil jsem ze sebe překvapeně. "Nevím" pokrčil rameny a sklopil zrak k zemi. Chtěl jsem se zeptat co se děje,ale v tu chvíli vešla profesorka.A těsně před ní Dominic. V šoku z jeho zjevu jsem dokonce zapomněl vstát.Což je chyba. "Pane McCrackene?Úúúú?Copak jste dneska spal pod hodinami?" "O-omlouvám se." Hm,to jsem si zas pomohl.Celá třída se řepila jak blbečkové,teda kromě Gerarda A Dominica.No zpět k jeho vzezření.On,který obvykle chodil ve světlé košili a džínách,byl dneska podle nějaké vyšinué módy celej v černý,.Slušelo mu to,ale tak nějak to k němu nesedělo.V obličeji měl barvu jako když krev skape do primalexu.A jeho oči,ty věčně veselé oči byl uplakané,ještě mokré,červené.Hotová kupička neštěstí.Chtěl jsem jít a obejmout ho,ale to jsem v hodině jaksi nemohl."Co je Dominicovi?" zeptal jsem se Gerarda.Vždyť je přece jeho přítel.Ale pak jsem si uvědomil.Muselo to být něco mezi nima.Jinak by si nesedl ke mě.Měl jsem si to sakra uvědomit!Ale vždyť včera vypadali tak šťatstní! Gee nic neřekl,jenom tiše popotáhl a utřel si oči. Ať se stalo cokoliv,mrzelo je to oba.Hlavou se mi mihla myšlenka.A každopádně se netýkala toho jak je dát zase dohromady....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LadyOfSorrow LadyOfSorrow | Web | 25. srpna 2008 v 15:50 | Reagovat

Du číst dál. Hned. Je to skvělý!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama