Jak se budí princové 1

27. ledna 2008 v 21:15 | Anique |  Jak se budí princové
Slíbená pohádka...Není vůbec kdovíjak úžasná,ale taky jsem chtěla stvořit něco aspoň částečně srandovního:D Silně mě ovlivnilo přečtení Zlatohlávka *in love* Pohádku doufám (když už tak aspoň podle názvu) poznáte:D

"Ještě ne!"
"Ještě ne!"
"Už!"
"Kurňa,kterej magor tu takhle po ránu střílí!" vyskočil starý král z postele."Auuu!" zavřeštěl následně,když zjistil,že stojí na brýlích svého rádce,z kterého dal po prohrané válce udělat rohožku ke svému loži. "Sakra,to jsem nevěděl,že budeš škodit i po vycpání!" Na jedné noze vyskákal na chodbu. "Co se tu děje?Proč se střílí?Někdo nás napadl?" Nějak se na té jedné noze zapotácel a musel se chytil služky kolem krku.Ta jenom zavřeštěla a dala se na útěk.Král samozřejmě neudržel rovnováhu a už se placatil na zemi.
"Taky to s váma seklo,co?" vybafl na něj jeho současný rádce.
"A co?Může mi někdo říct,co se tu děje?A proč je to tu jak na vojenské přehlídce?" Král už byl docela vzteklý.Kromě střepů v noze měl teď ještě naražený pozadí.
"Vždyť jste to přece sám naporučil,až se narodí...ehm...miminko." Teď už byl král úplně mimo. "Jaký mimino?" "No vaše přece!" "Moje?Jaktože nic nevím?A pomožte už mi vstát,vy tajemnej barde." Rádce ho teda vytáhl na nohy a doprovodil do královniny komnaty.Mezitím se mu jakš takš rozsvítilo. První se vrhl za svojí ženou. "Ahoj zlato.Tak co,kde je naše mimí?" královna ho unaveně a otráveně odvelela k oknu s tím,že jestli se s ní ještě někdy pokusí něco mít,vlastnoručně mu ho zauzluje na tři suky. Král valil oči jak žaba pod slonovou adidaskou,než mu doktor vysvětlil,že to je normální poporodní stav.
"Tak kdepak je naše Růženka?" tlemil se od ucha k uchu na to něco,co leželo v kolíbce.Dítě se šklebilo po něm. "To je ale škaredý děcko.Je vůbec moje?" zeptal se král nevěřícně. "Dyť se na něj podívej,celej ty." ucedila královna kysele."A nerada zklamávám tvoje ego,ale naše plány jdou jaksi do kytiček.Máme kluka." "Růžen?" král nevycházel z úžasu. "No asi už jo,no. A ty malej parchante,nevyplazuj na tatínka jazyk!" Rázná výchova ve sparťanským táboře se nezapře.Na krále to bylo moc,tak se šel prostě ožrat.Nejradši se opíjel se svým bývalým rádcem.Už jenom proto,že z něj byla rohožka a on mohl všechno vypít za něj.
"Opravdu myslíš,že je moudré jet naši maličkou příšerku ukázat té tvojí divné sestře?" ptala se ustaraně královna.Na jméno Růžen si prostě nemohla zvyknout,tak svého syna prostě popisovala,když o něm mluvila. Dítě se na ni šklebilo jakoby si o ní myslelo akorát tak pár hodně nelichotivých věcí. "Mysli si o ní,co chceš,je to moje sestra." štěkl na ni král. "A už ním neházej!Jsme tady!" vypakoval je oba z kočáru. "Ale no tak,drahý,zničíš mi účes!" pištělo její veličenstvo. A z pištění se nedostalo,protože vzápětí se objevila králova sestra. S královnou to málem seklo.Než se sesula k zemi,stihla pouze poznamenat,že už se nediví,z které strany je chudák dítě tak poznamenaný. Tetička vypadala jako upír rafinovaně převlečenej za rákosníčka,nebo taky dost možná naopak. "Drž,ségra." vpálil jí svého syna do náručí a jal se vyhrabat svoji manželku z blátivé louže. "Ahoj škvrně!" hodila na něj zkoumavým pohledem. "Jak že se jmenuje?" "Růžen." Královna úspěšně předstírala,že neslyší. "To je hnusný jméno.Po matce?" Mezi těma dvěma skoro lítaly jiskřičky. "Sklapni!" střelil jí král.Přece jenom byla mladší a tak si na ni mohl troufat. "Spíš se zabývej naším dítětem.Jestli na něj budeš zlá....!" zavrčel výhružně a začal si vykasávat rukávy. Vystrašeně se koukla na krále,na naštvanou královnu a pak na toho prcka. "Tak jo." a dělala že si ho upřeně prohlíží.Ruka,noha,zorničky. "A co chcete abych viděla?Copak jsem doktor?" "Ježiškote,jestli bude po ní i blbej,tak se máme na co těšit." stěžovala si královna,dost nahlas aby to její "příbuzná" slyšela. "Tsss!" prskla. "Na,tady ho máš. Určitě si s ním ještě užijete zábavy.Asi bych mu měla ještě něco hezkýho popřát,že? Dobře,ty malej pinďo :V den tvých sedmnáctých narozenin tě něco píchne a už se z toho nadosmrti nevzpamatuješ!" Polechtala ho přes fusak na břichu a malý princ hodil šavli na její zbrusu nové šaty. "Neměla jsi jím tak házet." nenechala si ujít další příležitost jak si rýpnout do královny.Ta na ni hodila jediný pohrdavý pohled a táhla manžela zpátky do kočáru. "Chudák děcko,dokud bude v téhle zemi,pořád mu bude hrozit nebezpečí!" zařvala ještě za kočárem. "Musíme ho oženit,nejpozději v den jeho sedmnáctin.Nebo ho ještě něco píchne a už se nevzpamatuje." zopakovala královna slova té potvory už v bezpečí kočáru. "Tak někoho najdi,komu nebude vadit za manžela takovej brontosaurus." namítl logicky král. "Uvidíš,někoho seženeme." rozhodla královna a debatu ráznou ránou přes manželovu hlavu ukončila.
Roky ubíhaly.Růžen se vyhrabal z podoby maličkého dinosaura,byl den ode dne krásnější.Možná až moc.Služky se za ním vznášely jako Monty Jack za cihlou sýra,ale on radši laškoval s podkoním nebo s kuchařem.No jo,naše princátko prostě nebylo zrovna na panenky.Když to rodiče zjistili,krále to pro změnu zase složilo a královna už si chystala svůj milovaný obušek.Co budou dělat?Věděli,že ho musí do jeho sedmnáctin vypakovat ze země,přinejhorším mu musí sehnat nějak politickej azyl.Nad tím taky uvažovali,jenže nepřišli ani na jeden stát,který by s nima nebyl v konfliktu.Zbývala jediná možnost-oženit ho! Ale kde sehnat jinýho prince podobnýho ražení?Hledali a hledali,dokonce si kvůli tomu pořídili internet a začali odebírat Profit,až nakonec jednoho dne...objevili na seznamce jistého ne zrovna úžasného,nicméně podle jejich mínění přijatelného prince. "Růženku,zlatíčko,zítra ti přijede nápadník!Zkus na něj být milý,ano?" Růžen byl očividně překvapen,ale nedal na sobě znát svoje nadšení.Nedávno se rozešel se zahradníkem a nový chlap byl pro něj vítanou změnou.A tenhle bude navíc posvěcený i rodiči!V noci skoro nespal,jak se na toho neznámého těšil.Dokonce si kvůli němu sám vypral spodky!Nemohl si přece dovolit je svěřit nějaké služce! Kolem poledne už netrpělivě přešlapoval na nádvoří. "Už jedoooou!" zařval kdosi z cimbuří a Růžen se tak lekl,že si málem musel jít znovu přeprat spoďáry.Schoval se za maminku.Ale ta,jak známo,nebyla zrovna příklad milující výchovy a hlavně se synáčka chtěla zbavit. "Dělej,nehraj si na debila!" ohla svýho Růženka a kopla ho až někam tři metry před sebe.Ale to už do nádvoří vjížděl kočár.Byl černý a měl sklápěcí střechu. "Luxusní!" poznamenal král a první co udělal bylo,že si pro sebe zabavil toho druhého krále a zalezli do jeho garáže,kde měl sbírku nejdražších kočárů. Růžen to tam neměl rád,ze všech těch olejů a podobných hnusů se mu zvedal žaludek.Jakmile se začalo mluvit o koních,běžel radši k sobě do komnaty a mlátil do cemballa. Král už si občas připadal,že má vážně dceru. Teď tedy zůstali na nádvoří jen královny a dětičky. Navzájem se poklonily. "Tohle je Růžen." oznámila stroze královna. "Tohle je můj starší syn Gerard - a tohle je Michael." Oba udělali poklonku krásnému Růženovi a jejich matinka pokračovala. "Gerardek přijel na námluvy.Tak co Gerardku,jak se ti Růženek líbí?" Královna se snažila zaplašit neodbytný pocit jako by každou chvíli měla vyhodit co snědla za poslední dva týdny. Gerard se jenom začervenal a sklopil oči. Ale Růžen se radši věnoval jeho mladšímu bratrovi. Hmmm,Michael,Mikey.... Kéž by byl radši on jeho budoucí partner!Na svou dobu byl oblečený docela nezvykle,ale Růžen to byl schopný překousnout,protože tahle móda zdůrazňovala mnohem víc to,co tak toužil vidět.Nejlépe nadčasově,tzn bez jakéhokoli oblečení.Olízl si rty a úchylně se na svůj nový objev usmál.Ten mu to bez zdráhání oplatil. Ale to už se Gerard díval a zkroutil svému milému malému bratrovi ruku za zádama.Královna si ničeho nevšimla,protože se zrovna snažila pochopit,jak funguje královnin nový vynález - španělská bota.S mučícími nástroji se ráda chlubila,byla do nich úplný blázen.Tak ji zatáhla do hladomorny. A zatímco se rodičové věnovali svým zájmům,rozhodl se Růžen ukázat svým hostům hrad.
"Pojďte za mnou!" zašeptal."Co ti jebe?Do sklepa můžu zajít i doma!" ošíval se Mikey. "Brácha má strach ze tmy." pošeptal Růženovi do ucha Gerard (a popřitom mu ho pěkně splival). "Nevadí.Dej mi ruku,myško jedna...ustrašená." V tu chvilku Gerard zalitoval,proč jenom musí bejt tak odvážnej.Ale co,jednou se mi to vyplatí,pomyslel si.Teď jen závistivě pozoroval mladšího bratra jak mu nabaluje ženicha. "A kam to jdeme?" snažil se ho na sebe upozornit aspoň tím,že fingovaně zakopl.Tak nějak nepochyboval,že ho Růžen chytí,ale chyba lávky.Gerard dopadl hubou do kanalizačního kanálu. "Ku*va!" zaklel. "Hezký!" "Co je hezký?" "To slovo!Asi ho začnu používat!" "Znám mnohem víc slovíček,které bych tě mohl naučit." koukl na něj se zdviženým pravým obočím. "Ježiš di dál!" "Proč zas?" "Ses vymáchal v kanálu!" Gerard se naštval a vydal se napřed.Ale jaksi nečekal,že sklepení tohohle hradu je takovej zvěřinec. Nejřív standartně pár pavoučků,tomu se nedivnil.Pak krysy.Kočky.Psi.Jeleni.Krokodýli.Sloni.Opice. "Ku*vaaaa!" zavřeštěl do prostoru když narazil na medvěda. Růžen zděšeně přiběhl. "Ty vole,co tu trolíš?A jak ses dostal přes hlídací kobru?" "Teď se ptám já!Co to tu sakra je?" "To je ilegální ZOO mojí tety.Ale ten medvěd je tu jaksi přespočet.Budu se jí muset zeptat.A teď zdrheeeej!" zakřičel když se méďovi jejich přítomnost přestala líbit a on se rozhodl že v jeho žaludku by jim to slušelo víc.Gerard na nic nečekal a nasadil kulometnou rychlost. "Proč zdrháš?Medvědovi neutečeš!" volal za ním Růžen. "To nevadí,mě stačí když uteču tobě!" Růžen si jen stačil pomyslet co je to za idiota,že ho taky mohl zachraňovat,když přijel na námluvy.Ale radši beze slova ještě zrychlil až dosáhl dveří.Mikey za ním tvrdě zavřel. "Aby nám tak ženicha sežral medvěd!" poznamenal falešně ustrašeně se skousnutým rtem. "No to by bylo fakt strašný"ucedil Růžen ironicky. "A cos chtěl vůbec dělat v tom sklepě?" "Chtěl jsem vám předvýst naši vinotéku.Tak poď,jdem se ožraaat!" A protože se Mikey pořád bál tmy,táhl ho za ruku za sebou.Za chvíli se za nimi zjevil i Gerard,který se neznámo jak dostal z medvědových spárů. "Slyšel jsem něco o chlastačce?" vyprskl hned nadšeně. Mikey si nedal ujít další příležitost jak bratříčka shodit. "No víš,on nevynechá jedinou pařbu,takže už je znalec.U nás má titul hlavního hygienika,protože kde se mu nelíbí,to automaticky zakáže pro nevyhovující podmínky." "Vážně?" "To není tak!" "No radši si dávej pozor,s alkáčem zrovna nevychází..." "To ovšem nezabraňuje ožrat se nám dvěma!" vypískl nadšeně Růžen.Pak už do sebe klopili flašky vína jednu po druhé a Gerard jen závistivě koukal. Nemůže být přece pod obraz hned první den,samosebou!A jak se znal,tak ovládnout by se určitě neovládl. Tak tam ty dva nechal se po sobě vesele plazit,poslední kapkou do ohně pro něj bylo,když si jeho malý bratr dovolil prohlásit,že Růžen má divný jméno a překřtil JEHO ženicha na Berta.Brrr,to už je i ten Růžen lepší!Prostě odešel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sveetwampire sveetwampire | 4. června 2008 v 21:30 | Reagovat

oh..to je úžasny:-D

2 →☼fallen angel☼← →☼fallen angel☼← | Web | 22. srpna 2008 v 9:48 | Reagovat

to je suproví! se tlemim jak měsíček na hnoji xD ae taky se mi zdálo Růžen divný x)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama