J´ai trés soif 2

30. ledna 2008 v 21:18 | Anique |  J´ai trés soif
"A koho jste teda viděl!" "Já..nevím!" křičel jsem hystericky na toho policajta a slzy se mi z očí valily jako dvě neustávající horské bystřiny.Proč se mě ptá?Už asi milionkrát jsem mu řekl to samé.Já-prostě-nevím!Navíc to co si myslím,že jsem viděl,bylo stoprocetně klamání zraku.Myslel jsem na toho kluka s kapucou tak moc,až se mi vkradl i do myšlenek.A navíc,nikdy jsem scifi zrovna nefandil,nevěřil jsem vlastnímu zraku.Prostě jsem se zbláznil pod tíhou okamžiku.On nemohl být...to co si myslím.Už jenom proto,že podle mě vůbec neexistují.Z těch hloupých otázek toho ještě hloupějšího paka v uniformě mi bylo úplně zle.Nutil mě vybavovat si to všechno znovu a znovu.Každičký detail.Prožít si znova to utrpení.Pete by tohle nikdy nedovolil.Nikomu nedovolil,aby na mě ně někdy snad jen zvýšil hlas.Pete,lásko moje,kde jsi?

Po výslechu mě odvedli k jakýmusi psychiatrovi.Neměl jsem ani sílu se bránit,když do mě zabodával snad deseticentimetrovou jehlu s nějakým přípravkem na uklidnění.Chtěli mě nechat doprovodit domů.Už byla zase noc,tak dlouho mě tam drželi.Ale věděl jsem,že dnes chci jít sám.Nechci aby kdokoliv rušil mou tichou bolest.Nikdo.Vůbec nikdo.Ani svou přítomností.Ani jsem nepomyslel,že by mě ten neznámý teď mohl pronásledovat.Jenže on tu zase byl.Nenechal se vidět,ale já cítil jeho přítomnost.Šel za mnou jako stín.Cítil jsem ten pohled.Slyšel jsem známé zašustění.Byl se mnou.Zase.Nechtěl jsem ho vidět.Byl to on nebo ne?Proč mě pronásleduje?Udělal to?To on mi zabil Petea?Měl zabít radši mě.Proč to neudělal?Proč to musel odnést on?Co mu provedl?Proč ho nenáviděl? A najednou mi v mysli vytanula myšlenka.Nebyla moje,věděl jsem to.Jistě. Měl žízeň. Ne,to nemohla být moje myšlenka.Nechtěl jsem si to připustit.I kdyby měl,i kdyby nakrásně byl upír,nemohl si najít jinou večeři než mého Petea?

Jeho kroky za sebou jsem cítil víc než jindy.Chce mě taky zabít?Radši jsem přidal do kroku i když mi bylo jasné,že kdyby chtěl,neuteču mu.Ale on asi nechtěl.Jen mě pronásledoval.Proč?Svým tempem jsem byl za chvilku doma.Zazvonil jsem.Jednou.Dvakrát.Pak teprve mi mamka přišla otevřít.Vypadala jako bych ji právě probudil.Ale první co udělala nebylo,že mě seřvala kde jsem byl a co jsem dělal.Musela to vědět.Objala mě,mateřsky,jako už dlouho ne.Vypadalo to,že brečí. "Je mi to líto." zašeptala.Docela jsem jí to věřil.Vždycky měla mého Petea ráda.Už několikrát byl u nás, a to nejen když naši nebyli doma.Zvykli si na něj.Měli radost že když už,tak má jejich synáček takovouhle oporu.Sice kluka,ale můžou si být jistí,že ho opravdu miluje.Ano,miluje.Pořád.A nikdy nepřestane.Nikdy,Pete,opravdu nikdy.Naštěstí jsem měl tolik síly,abych nás i s máti dostal domů.Za ty dveře.Táta nebyl doma.Ani nevím,kde se flákal.Nechal jsem ji v obýváku a zavřel se u sebe v pokoji.Všechno mi ho tu připomínalo. Byl tu tolikrát,jako by to bylo naše hnízdečko.Stejně jako já u něj.Zanedlouho jsme si chtěli sehnat něco vlastního,ale tolik mých vzpomínek na něj bylo spjato s tímhle pokojem.Ty krabice pod postelí,ve kterých jsem měl schované naše společné fotky,jeho tričko pod polštářem,to mi tu nechával na spaní.Ať ho mám pořád u sebe.I ta svíčka na mém nočním stolku.Při té jsme si tak často jen povídali a drželi se za ruce.Za každou věcí v téhle místnosti se skrývala nějaká vzpomínka na něj.A ten hajzl mi ho vzal.On mi zabránil být s ním až do konce života.Ale proč?

Nesnesl už jsem víc hledět na ty vzpomínky v hmotné podobě.Popadl jsem ze svého stolku mobil a vypadl z bytu.Matka na mě ještě volala,kam že jdu a abych si hlavně nic neudělal.Měl bych?Asi bych se dostal zpátky za Petem.Nebo nedostal?Pak by to ovšem nemělo cenu.Ne,to jsem opravdu v plánu neměl.Jen jsem musel zmizet,dostat do mozku nějaký kyslík.Prvně jsem se nadýchl studeného nočního vzduchu jako když žíznivý dostane džbán s vodou.Žízeň.To ona za to může.Nebýt ní,byl by tu můj Pete se mnou.Nebo jsou to opravdu jen krvelačné bestie?Ne,stop.Oni prostě neexistují,něco se mi muselo zdát.Jinak to prostě nejde.Ale kam teď půjdu?Nerad jsem se přiznával,ale po tom co se stalo jsem se venku začínal opravdu bát.Ale proč bych měl?Ne,půjdu do parku.Sedl jsem si na dětskou houpačku,přesvědčil jsem se,že v okolí nikdo není a roztřesenými prsty vytáhl z kapsy zapalovač a jednu cigaretu.Byl jsem naprosto zoufalý,jinak bych to neudělal.Pete to neměl rád,kvůli němu jsem taky přestal.Ale proč bych neměl teď?Musel jsem.Musel jsem se uklidnit.Hystericky jsem popotáhl.Ano,znovu.Byl tu zase.Chová se jako můj stín,ale provádí děsivé věci. "Běž už pryč!" zakřičel jsem hlasitě do tmy.Pak už jsem si uvědomoval jen tiché šustění.Opravdu odešel!Spíš jsem čekal,že bude předstírat že tu není,nebo se vynoří a udělá mi to samé co Petovi.Ale on prostě odešel!Všude okolo byla tma.Děsila mě.Už asi nikdy nebudu schopnej vyjít po setmění z domu beze strachu.Chodil jsem dlouho pořád dokolečka v parku.Pak jsem si sedl na lavičku.Na téhle jsme se často tulívali s Petem.Pete,lásko,proč jsem tu teď sám,sám v noci.Co kdyby mi někdo ublížil,když tu nejsi abys mě ochránil?Co když je mi tu bez tebe zima?Po tváři se mi svezla slza.A za ní další a další.Brečel jsem jako malý děcko.A to jsem si myslel,jak si pomůžu,když půjdu ven.Objímal jsem pažemi svoje kolena.Pete,vrať se mi!Po hodině vytrvalého jsem byl tak zmožený,že jsem nedokázal udělat nic jiného,než si na tu lavičku lehnout a nechat si sušit slzy chladným nočním větrem.Pete,proč tu nejsi,abys mi je utřel ty,jako vždycky.Tak strašně mi chybíš!Zavřel jsem oči a vybavoval si každičký detail jeho tváře.Už jsem nevnímal nic jiného.Jenom studený vítr na mých tvářích a bolestné vzpomínky v mém srdci.A pak ještě něco...šedomodře proužkovaná mikina,ty smutné oči - co jsem to v nich jen zahlédl?byly to slzy nebo krev další z jeho obětí? -,cizí rty na mém čele,nějaká látka přehozená přes moje ramena.A pak už jen tma.

Někdo mnou prudce zacloumal. "Mamííí,nech mě spát!" Ale pak jsem si uvědomil,že to nebude moje máma,protože jsem ještě pořád ležel v parku. "No taak,vstávej!" probudil mě mladý ale přesto trošku vychraplaný mužský hlas. "Co se děje?" vyžblepnul jsem najednou.Bylo ráno.Všude okolo mě se proháněli ti blázni co chodí do parku běhat.Koukal jsem se na toho kluka,co mě probudil.Byl určitě starší než já a v mé hlavě neustále šrotoval ten dojem,že už jsem ty oči někde viděl,jen jsem si nemohl vzpomenout kde.Usmíval se. "Co tu proboha vyvádíš?" zeptal se mě. "Víš já...asi jsem usnul." "Musel jsem tě vzbudit,křičel jsi ze spaní." No sakra,to jsem nevychytal. "A co jsem křičel,jestli se můžu zeptat?" "Nedávalo to smysl.Nejdřív jsi volal nějakýho Peta,pak jsi odháněl nějakou nestvůru a nakonec jsi brečel." "Ups,tak to jsem nevychytal.Promiň,omlouvám se." "Noční můra,že?Rozumím ti.Taky se mi to stává.To přejde!" "Nemyslím si." snažil jsem se nevyznít moc....jak to říct?Sebelítostivě? "Co se stalo?Kdo je ten Pete?Chceš o tom mluvit?" "Ne-e.Ale dík.Asi jsi mě uchránil pěknýmu trapasu." "Nemáš za co.Vypadal jsi fakt hrozně..." "No dík teda!" zasmál jsem se a šťouchl ho do žeber.První smích za poslední tři dny. "Ale už jsi v poho?" ujišťoval se kvapem když zjišťoval,kolik je hodin. "Jo,dá se říct.Promiň jestli jsem tě zdržel.Vypadá to že docela spěcháš." "No,to nic,jenom jsem tak trochu zaspal.Už mám být deset minut v práci."zasmál se. "A kde pracuješ,jestli to není tajný?" "Ale vůbec neee.V knihovně.Jestli můžu poradit posloužit přes jakýkoli druh literatury....?" "Víš a nemáte něco o upírech?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Syrdarya Syrdarya | 30. ledna 2008 v 21:33 | Reagovat

c'est merveilleux !!!

2 Niky Niky | Web | 31. ledna 2008 v 18:40 | Reagovat

Konečně se to začíná rozjíždět a já zrovna odjíždím.

3 Dee Dee | Web | 1. února 2008 v 21:43 | Reagovat

Takže takto! Teraz mi vôbec nedochádza kto by to mohol byť...žeby Jaroslav?

4 →☼fallen angel☼← →☼fallen angel☼← | Web | 21. srpna 2008 v 22:34 | Reagovat

Je to nádherný

5 →☼fallen angel☼← →☼fallen angel☼← | Web | 22. listopadu 2008 v 22:49 | Reagovat

souhlasím s tím co sem napsala xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama