Derriére de l´iris 2

27. ledna 2008 v 21:06 | Anique |  Derriére de l´iris
Ještě chvilku jsem se snažil vzbudit.Marně.Richie pořád zařezával,takže Mikey popadl mě a Bert Richieho a nějak nás z toho zatracenýho a ještě kodrcajícího vehiklu dostali.Venku už to bylo dobrý,protože nás probudil docela studený větřík. "A kde tu budete bydlet,kluci?" Pohotovej bráška hned vytasil z kapsy lístek s adresou.Zdál se poněkud nevyspalý a navíc ho určitě zmohlo podpírání mé ne zrovna lehké tělesné konstrukce.No co,pozvu ho za to na kafe,zaslouží si to.Bert mrkl na papírek a roztáhl rty do široka. "Já říkám že to byl osud.Tak vás vítám v našem krásném městečku,sousedi!" Sousedi?Ježkovy voči!Tak tohle bude ještě zajímavý.Tak jsme si všichni společně zavolali taxík a vydali se "domů".
Cesta proběhla mlčky,někteří z nás se snažili dospávat,no nicméně nijak zvllášť dlouhá nebyla,takže jsem byl překvapený,když jsme po čtvrt hodině zastavili na jakémsi rohu."Tak jste tady!Dělá to..." Richie mu podal nějakou bankovku a se zdvořilým "Zbytek si nechte" ho ani nenechal doříct,kolik vůbec chce.Asi mu dal víc,protože řidič se zatvářil spokojeně,poděkoval nám, a trpělivě počkal,až všichni vystoupíme.Mezitím si pískal nějakou melodii.Byla docela nakažlivá,protože já jsem po chvíli začal taky."Držte už huby!" vyjel na nás podrážděně Mikey,když se přidal i Bert. "Ale no tak bráško!Nezlob se!Promiiiň!" snažil jsem se o omluvný tón. "Dobrý brácha,jenom už drž zobák.A ty taky!" štěkl po Bertovi,který na mě strašně nenápadně mrkal a přitom přidával na hlasitosti pískání.Šlehl jsem po něm pohledem á la Udělej co říká nebo máš co do činění se mnou.Úsměv mu povadl a sklopil obličej k zemi. "Omlouvám se." špitl. Už dlouho jsem neviděl bráchu tak nabroušenýho.Jak to tak vidím,tak ho na to kafe pozvu až se vyspí.Pak budeme moct ponocovat a povídat si a třeba mi něco řekne o té své krásce.To kvůli ní nebýval teď tak často doma.Ale když bude u nás tak to snad bude okay,ne? Ale první se musíme dostat domů.Podle tetinýho popisu jsme nejspíš někde úplně jinde,protože ani jeden z těchhle domů nebyl podobnýho tomu co říkala. "Richie?Kde najdeme naše nový sídlo,prosím tě?" Ale odpověděl zase pro změnu ten Bert. "Není to daleko.Pojďte s náma." Kvůli úzkýmu chodníku jsme museli jít po dvojicích.Pro svoje vlastní dobro jsem nechal jít Mikeyho jako prvního.Nesnesl bych ty Bertovy neustálý kecy.A přitom jsem to s klidem mohl vydávat za dobrou vůli k mladšímu sourozenci.A ten si to asi tak vzal."Díky!" usmál se na mě.Zařadil se po bok našeho samozvaného vůdce.Já jsem tiše zaujal místo po Richieho pravici.Zajímavý bylo,že teď mlčel i Bert.Když drží úsměv tak je docela v pohodě.Ale těším se až se konečně zamknu v mým novým pokoji a žádnej Bert ani jiné individum mě nebude rušit.Možná se znovu setkám s Chrisem!Posledně jsem byl já u něj,tam za duhou.Zkusím tentokrát pozvat já jeho k nám.Třeba se mu tu zalíbí a vystoupí ze snu a zůstane se mnou.Napořád v mém světě.Napořád v mém náručí.Možná...
Bert nás táhl úzkým průzorem mezi dvěma domy až úplně dozadu.Koukal jsem pod nohy a první co mě napadlo bylo,že tu budeme muset postavit chodník. "Tyvole!" vykřikl najednou Mikey. Zvedl jsem hlavu. Opravdu teta říkala byt? Dyť tohle je úplně úžasná vilka! S ještě úžasnější zahradou! Plácnul jsem batůžkem na zem a vyběhl mezi stromy,brouzdal jsem se ještě stále mokrou trávou.Připomínalo mi to všechno Chrise.Tady se ti bude líbit,miláčku.Málem bych přísahal,že jsem zahlédl mezi lístky jednoho keře záblesk jeho oka.Bohužel se mi to jenom zdálo.Když jsem se dostatečně vyblbl,Mikey mě za stálého kroucení hlavou vytáhl nahoru po několika schodech do přízemi.Ani jsem si nevšiml,že Richie a Bert už tu nejsou.Teď jsem konečně v dobré náladě! Prolezli jsme snad všechny místnosti.Všechno tu bylo zařízené spíš starodávně,divil jsem se,že se ještě netopí kamnama.Ten nejmíň osmkrát pra strejda si teda žil jako prase v žitě.A tohle všechno je teď naše!Nečekali jsme ani dvě hodiny a už přivezli i naše věci.Luxus!
Vytáhl jsem z jedné tašky něco čistýho prádla a šel se umejt.Zamkl jsem a pustil vodu.Koupelna byla stejně úžasná jako zbytek domu.Všude byly bílý dlaždičky a všechno se jenom svítilo (však nám taky teta asi milionkrát opakovala,jak dlouho to tu uklízela bychom se mohli nastěhovat).Dokonce měli pozlacený kohoutky.A nad umyvadlem velký zrcadlo.Tady bude vládnout Mikey,už to vidím.S tou jeho čistotností...Mezitím se mi napustila vana.Nalil jsem do ní snad půl litru pěny do koupele.No co,mám rád bublinky,no! A pak už jsem do ní konečně plácnul.Úlevaaa!Jen jsem se snažil neusnout.To by nebylo moc dobrý.Zase jsem si musel pískat tu prokletou melodii.Všude kolem byla pěna a já si vzpomněl,co jsem dělával jako malý.Sepnul jsem prsty a tvořil bubliny.Větší i menší,ale všechny stejně krásné.Usmál jsem se a opatrně zkusil,jestli to ještě dokážu.Ponořil jsem je hluboko do vody a vytáhl.Pak položil zpět na hladinu a nechal proklouznout níž.Povedlo se!Na rovném podkladu čirého vodního zrcadla se objevila nádherná bublinka.Pravidelná,průsvitná,dokonalá,duhová...Duhová?Možná uvidím Chrise! "Chrisi!Chrisi!" šeptal jsem.Zavřel jsem oči a snažil si vybavit jeho tvář do nejmenšího detailu.Když jsem je pak otevřel,ty nádherné oči a bezchybné rty se na mě usmívaly zevnitř toho skleněného vězení.Ve změšené formě. "Ahoj Gee!" "Ahoj Chrisi!Bylo mi po obě tak strašně smutno!" "Mě taky Gee.Chyběl jsi mi.Ale už jsme zase spolu,už je to dobrý!" "Jak tě dostanu z té bubliny?Mám ji propíchnout?" "Ne!Hlavně to ne!To bys mě taky zabil!" vykřikl vyděšeně. "Tak co mám teda dělat?" "Záleží na tom,jak moc mě chceš mít u sebe.Jen ta touha mě dokáže vytáhnout." Já chci úplně strašně moc! Znovu jsem zavřel oči a představoval si,jak je tu se mnou,jak si povídáme,jak se dotýkáme,jak mě líbá,jak ho uklidňuju i jak ho žádám aby neodcházel. Najednou jsem ucítil teplou ruku na svém rameni. "Povedlo se miláčku,jsem tady!Jsem tady!" Rychle jsem zamrkal.Naproti mě jsem opět uviděl nejdokonalejší stvoření všech vesmírů -mého Chrise.Přitáhl jsem si ho,v omezeném prostoru vany mi mohl akorát tak sedět na klíně abychom se sem oba vlezli.Ale mě to nevadilo.Líbal jsem ho na šíji a šeptal mu absolutní kraviny.Smysl mělo pouze to jak moc ho miluju.Držel jsem ho kolem pasu a užíval jsem si jeho přítomnosti.Najednou se přetočil,zneužíval toho,jak jsem nahý.Roztáhl nohy a objal jima moje.Dlaněmi zatlačil moje ramena proti okraji vany.Skoro si na mě lehl.Lehce mi olízl bradu. "Líbí?" Mělké zavzdychání bylo jediné na co jsem se zmohl.On byl můj sen,moje přání,přesně věděl co dělat,aby mě dostal na vrchol.Poděkoval jsem mu hlubokým francouzákem. "A teď mi řekni,co bys rád ty,lásko?" "Já nejsem ten co poroučí." sklopil hlavu. "Teď ano.Chci dělat to co ty,souhlasíš?Teď je to moje oficiální přání.Tak mi řekni,co se ti líbí.Udělám to pro tebe." Trochu se červenal,když se sklonil k mému uchu a šeptal mi ne zrovna slušné věci.Nebyl zrovna skromný,ale že by mi činnost,kterou navrhl,zrovna nějak vadila se opravdu říct nedá.Naopak jsem mu s radostí vyhověl.Snažil jsem se být něžný,opravdu jsem se snažil.Ale jeho sténání plnilo moje uši a nedávalo myšlenkám dojít až někam kde by mi zabránily brát si ho tak jak jen jsem mohl.Ale myslím že byl spokojený. "To ty jsi můj sen,Gee!" zašeptal když se v návalu rozkoše svalil opět do mého náručí. "Ššššt,love,nemusíš nic říkat.To ty jsi byl dokonalý." lehce jsem ho líbnul na čelo. "Chrisi?" zeptal jsem se po chvíli. "Ano,Gee?" "Nemohl bys...nemohl bys tu se mnou zůstat?Víš já...chci tě mít u sebe pořád a... ty víš,bez duhy to nejde." "Opravdu bys chtěl?" "Vždyť to říkám.A já nikdy nelžu,zlato.Miluju tě a potřebuju tě.Tady,u sebe." "Můžu tu zůstat,ale jen pokud po tom vážně toužíš.A pod dvěma podmínkami." "Chci to,opravdu moc.Jaké jsou ty dvě podmínky?" "Tak za prvý: ostatní mě sice uvidí,ale ty jim nesmíš říct,co jsem zač,odkud pocházím,kdo jsem. A za druhý :máš jenom jednu šanci.Pokud jedinkrát řekneš,abych odešel,nebo že to končí nebo něco podobného,zmizím.Zmizím navždy.Pro tebe.Nesmíš mě podvést." "Jestli jde jenom o tohle,tak beru!Nikdy tě nepošlu pryč,já tě totiž miluju,víš?" Zasmál se a cvrnknul mě do nosu.Ale pak zase zvážněl. "Opravdu mě tu chceš?Nerad bych...ty víš.Jsem takový jakýho sis mě vysnil." "Opravdu,miláčku." Domluvili jsme se a já mu pomohl vylízt z okna ven.V mým oblečení.Za chvíli se mi stejně vrátí! Pak jsem zavolal na Mikeyho. "Bráchááá?Můžeš mi donýst nějaký prádlo aspoň?Já blbec si vzal jenom ručník a nechce se mi producírovat se po bytě nahej!" "Jistě,Gee." za chilku už se pootevřely dveře na šířku jeho zápěstí a já si mohl oddychnout.Dokonce fakt donesl moje! Tak jsem si ty těžce vyprošený boxerky oblíkl a vyšel ven. V kuchyni mě čekalo "překvápko".Za stolem seděli Mikey a Bert,Richie s nima nebyl.Co tu ten vlezprdelka pořád chce?Zdá se mi to nebo mě mermomocí nabaluje? Sjel úchylným pohledem až tam kam by neměl,ale pak zas hned zrak zvedl. "Mikey?Jdu se oblíct.Volal mi Chris,že za mnou přijede.Přdstavím ti ho,okay?Budeš ho mít rád,je vážně milej,uvidíš!" Tím jsem dal Bertovi jasně najevo,že jsem zcela zadanej a že nemá cenu se o cokoli pokoušet. Asi ho to hodně rozhodilo. Upustil hrnek a ten se s třísknutím rozletěl na milion střepů.Ani si toho nevšiml,zíral na mě jak na půlnoční zjevení.Ku*va,co se to tu děje?Spustil jsem jakousi řetězovou reakci! Mikey jak předtím koukal na Berta tak se lekl toho co se stalo a už k zemi letěl i jeho hrneček.Radši jsem nic neříkal a vyběhl po schodech nahoru do svého budoucího pokoje,kde už jsem měl všechny kufry.Vytáhl jsem nějaký kalhoty,ponožky a triko,natáhl to na sebe a natěšeně vyběhl ven z místnosti. "Mikeyyy?Jdu Chrisovi naproti,okay?" "Jo jo,jenom běž." Zdálo se mi to,nebo jsem mezi jeho řečí zalechl uměle tlumené vzlyky? Ne,muselo se mi to zdát.Nemá přece proč brečet. Seběhl jsem schody a prolítl zahradou.Měli jsme se sejít za rohem,jako by ho přivezl taxík na stejné místo jak nás.V sousední zahradě jsem na jednom stromě na moment zahlédl Berta.Seděl na větvi,nadával a mlátil do ní pěstí.To sem tady snad jedinej normální člověk? Jenom jsem nechápavě zavrtěl hlavou a skoro běžel naproti svému miláčkovi...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama