Son of Egypt 3

18. listopadu 2007 v 14:05 | Anique |  Son of Egypt
Procházeli jsme se zahradou.Byl ze všeho strašně vyplašený,chvílemi mi přišlo,že bych se měl starat spíš já o něj.Vedl jsem ho ke své nejoblíbenější části.Levandulový záhon.Naši mořeplavci přivezli tu rostlinu ze země za severním mořem.Voněla dálkou a něčím neznámým ale lákavým.Omamným.Často jsem tu sedával a snil.Snil o všem krásném co by mě jednou mohlo potkat.Je to něco Frank?Podíval jsem se na něj.Přivřená víčka sem tam odhalily jeho nádherné oči.Myslím,že ano.
Posadil jsem se na svoji oblíbenou lavičku.On stál stále u mě."Sedni si,prosím." nechtěl jsem,aby to vyznělo jako rozkaz.I když možná vyznělo.Poslechl,opatrně a tiše se sesunul na druhý konec uměleckého díla našich nejlepších tesařů.Dost daleko ode mě.Mezi námi panovalo docela napjaté ticho.Chtěl jsem ho zlomit,zrušit."Líbí se ti tu?" "Líbí,pane." "Můžeme sem chodit častěji." Usmál se.Ré,tvoje vtělení mám být přeci já!Nemožno vytvořit něco takhle dokonalého aby to nemělo božský původ.Přisunul jsem se o něco málo blíž.Bál jsem se.Mým tělem projela v jedné chvíli vlna prudkého chladu i tepla.Je sotva poledne,není možné,že by se stmívalo.Co když se bohové zlobí?Podíval jsem se na oblohu.Byla najednou černá a nehostinná. "Nepůjdeme radši dovnitř?" Pouze přikývl.Zvedl jsem se a odcházel jako první.Frank nedaleko za mnou.Z nebe se snášely první těžké dešťové kapky.Dopadaly mi do vlasů.Nebylo to nepříjemné,jen jako by mě hladily.Frank,oproti mě menší a zranitelnější,to očividně tak klidně nebral.Nedokázal rozmlouvat s bohy,nechápal jejich znamení.Já ano.Sotva za námi zapadly silné dřevěné dveře,přiblížil jsem se k němu."Měli bychom se usušit." navrhl jsem.Ani jsem nečekal na jeho odpověď a skoro se rozběhl do svého.Slyšel jsem jeho kroky.Dotyk nezvykle cizí obuvi na dlážděné podlaze.Přesto jsem bezpečně věděl,že je to on.Rozhrnul jsem závěsy a bez rozmyslu padl do postele.Necítil jsem kolem sebe žádný pohyb.Vyděsilo mě to."Kde jsi,Frankie?" "Tady,pane."Uklonil se,ruce u kolen.Držel v nich nádobu s vodou a okvětními plátky růže a lotosu.Jak to mohl stihnout?U mých nohou nechal ležet suchý ručník.Pak odešel.Každý jiný otrok by mě usušil sám,ale on ne.A přitom zrovna u něj bych si to tolik přál!Ale až za nějakou dobu,ne hned.Hned jak jsem byl aspoň trochu suchý,zavolal jsem ho k sobě.Potřebuju ho aspoň vidět.Ležel jsem na posteli a on seděl vedle mě.Bylo mi nádherně,Frank totiž položil do mého polštáře několik květů levandule.Prý to tak dělávala jeho maminka.Sice neměli levaduli,ale používala jiné léčivé rostliny.Svěřil jsem mu,že moje matka by tohle nikdy neudělala.Byla to taková ta typická vznešená žena.Nikdy mi to nepřišlo,ale najednou mi bylo ze všeho tak nějak smutno.Schoulil jsem se do klubíčka jako to občas dělá malá Aisha.Chtělo se mi brečet.Ucítil jsem pohlazení drobné dlaně na tváři.Bez rozmyslu jsem ji chytil do své.Nepozastavoval jsme se nad jeho odvahou.Jen tak někdo se nesmí dotknout následíka trůnu,dědice dvojí země.Ale on ano.Byl jsem jako malé dítě.Styděl jsem se za to,ale nešlo to,prostě to nešlo.Šeptal pouze tiché Šššt,žádná slova.Já se přesto cítil lépe.Porušil jsem zákony společnosti a stulil jsem se svému sluhovi do náručí.A on mě pevně držel a ze mě vyprchával veškerý smutek i starosti.Byl jsem tu jen já a on.A to něco krásné mezi námi.
Najednou vběhla dovnitř malinká postavička.Aisha.Z boží vůle světlé oči vytřeštěné na nás dva.Vlásky roozčepýřené a tvářila se vylekaně.Za ní v patách můj jediný zcela vlastní bratr.Mikey.Koukal stejně jako ona.Ale vzpamatoval se podstatně rychleji.Co tu to procesí vůbec dělá? "Gee!Máš přijít rychle do trůnního sálu.Něco je s otcem!" Vyděsilo mě to.Věděl jsem,že otec je již starý a nemocný,ale ne...Nemůže odejít!Ještě nechci vládnout,i když bych podle zákona mohl.Chci být s Frankem,a to přece nejde!CO budu dělat?Třeba to není tak vážné,uklidňoval jsem se v duchu.Hlavou mi projely všechny vzpomínky na něj.Nebylo jich moc,většinou se věnoval správě země nebo uctívání bohů.Ale i ty chvilky stačily.Nesmí!Anup není tak proradný aby ho vzal k sobě zrovna když jsem našel Franka.Snad.Vyhrabal jsem se z bezpečného sevření a smutek jako by mě opět natěšeně vítal do své země.Vzal jsem Aishu do náručí a v patách za Mikeym odcházel.Spíš skoro utíkal.
Vběhl jsem do místnosti.Oči plné slz zoufalství.Už jsem mohl vidět jen královského otvírače lebek spokojeného po čistě odvedené práci.Proč mi nikdo nedal vědět dřív?Proč?Před očima se mi míhala snad celá hvězdná obloha.Její bohyně,tajemná Nut,stála ve své vznešenosti uprostřed a usmívala se na mě.Určitě to dělá naschvál.Otočil jsem se,otřel slanost z tváří i když jsem věděl že další na sebe nenechá dlouho čekat.Podal jsem Aishu Mikeymu,který nevypadal o moc líp než jsem se cítil já.Znovu jsem se dal do běhu.Všudypřítomná vůně balzámů mi zamotávala smysly.Strop a podlaha jako by si vyměnili místa.Zavřel jsem oči a ještě zrychlil.Znal jsem cestu zpaměti,tolikrát jsem po ní šel.Otevřel jsem je až když jsem opět seděl na své posteli a můj Frank mě zase uklidňoval.Jakoby i slunce zmizelo z oblohy.Božský otec Ré též smutnil.
Podíval jsem se do jeho očí.Hřály v nich plamínky co chladily mou bolest.Nevím jak.Ještě víc jsem se přiblížil.Tlukot jeho srce udával rytmus toho mého.Tma mě osmělovala.Jindy bych se bál,bál bych se že tím ztratím důstojnost,víru sám v sebe a v zaběhnuté hodnoty života.Opřel jsem svoji tvář o jeho.Byla hladká a teplá.Jen jinak tvarované líce a méně vystouplá brada daly poznat že není egypťan.Zdál se mi nádherný,přitažlivý.Víc než kterákoli žena kterou jsem kdy potkal.Mezi otcvými otrokyněmi se nenašla ani jediná,která by mu sahala byť jen po kotníky.Jenže já jsem následník,budu potřebovat dědice."Nechci o tebe přijít,Frankie." Pošeptal jsem mu.Byl tak blízko mě.Cítil jsem,že tohle je možná poslední příležitost."Nikdy vás neopustím,můj pane.Nejen proto,že jsem vám povinnen sloužit.Jste jiný než jsem si myslel.Lidštější." To o mě musí kolovat hezké věci. "To já bych měl prostit abys mě neopouštěl.Nevím jak tohle všechno dopadne,jediné co vím je,že chci být s tebou." Sklopil oči.Barvou ve tváři chvíli připomínal Rudé moře.Styděl se.Tak krásně.Byl jsem mu ještě blíž než před chvílí.Nevěděl jsem co dělat.Naše rty dělily už jen milimetry.Ta síla nešla překonat.Táhla mě k němu až na dotyk.Při prvním náhodném setkání jakoby mnou prolétl blesk a zanechával jen jiskřivé šimrání po celém těle.Netušil jsem jestli je to dobře nebo špatně,jen jsem věděl že to je krásné.Neptal jsem se bohů,jednal jsem snad poprvé podle toho co jsem chtěl já.A Frank podle všeho taky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Niky Niky | Web | 18. listopadu 2007 v 15:35 | Reagovat

Kráásné. Jen se bojím, jak to bude pokračovat... Ať je Fee jeho manželkou!

2 Dee Dee | Web | 18. listopadu 2007 v 20:08 | Reagovat

Vlastne by mohol mať nejakú pipku s ktorou urobí decko a naďalej byť s feem..že?

Luuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuv!

3 pájina pájina | Web | 18. listopadu 2007 v 20:12 | Reagovat

škoda že v tý době ještě neexistovalo registrované partnerství:D

4 XDXD XDXD | Web | 28. února 2008 v 17:45 | Reagovat

xD a šak je faraon, může registrované partnerství nastolit sám:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama