University of love -part 1

19. října 2007 v 22:38 | Anique |  University of love
9:35.Sedím v čekárně a očima hypnotizuju tenhle časový údaj.Tři čísla,která mi nejspíš změní život.Tři čísla,který říkají,kdy odjíždí můj vlak.Jenom tyhle tři zropadený čísla,který v sobě mají zakódovaný konec.a zároveň začátek.Chci myslet na něco veselého ale nejde to.I když jsem občas nadával,ten starý život jsem měl rád.Nezmění se toho tolik,ale pro mě je to úplně nová etapa života.Obrovský loďák stojí přede mnou a já můžu jenom zírat.A čekat.Hodina,půl,deset minut.
Pak jsem konečně vstal,kufr táhnouce za sebou a s neurčitou tváří vyšel ven na nástupiště.Obloha byla šedá,ale zatím nepršelo.Jenom foukal docela studený vítr.Všude už pobíhala spousta lidu.Tři minuty.Neee,nikam nejedu!Dvě.Třicet vteřin.Čumák vlaku už se vynořil zpoza zatáčky.Rozhlédl jsem se.Uviděl jsem několik lidí,kteří na tom byli stejně jako já.A nikdo z nich se netvářil veseleji.Zastavil.Mám?Dobře,jdu do toho,jsem odvážný.Opravdu velmi statečně jsem otevrřel dveře.Naštěstí nikdo nevystupoval.Hluboce jsem se nadech a snažil se vyšťouchnout svoje zavazadlo do chodbičky. "Chceš pomoct?" "Hmmm,asi jo.Dík." Nechtěl jsem to přiznat,ale kufr byl fakt dost těžkej a ten kluk se zdál docela sympatickej. Tak jsme ho tam společnýma silama vyšoupli.Ještě jednou jsem poděkoval a šel si najít volné kupé.Plácl jsem sebou k okýnku.Obvykle jsem cestoval vyšší třídou,ale teď vážně bylo lepší začít takhle.Za chvilku procházel okolo ten kluk,co mi předtím pomáhal.Usmál jsem se na něj,na znamení,že ho poznávám.On mi úsměv oplatil a otevřel prosklené dveře."Můžu?Všude jsou lidi..." "Jo,jistě."Snažil jsem se mu koukat do očí,no nešlo to.Ten zbytek byl snad až příliš dokonalý.Podal mi ruku a já si přes tu změť pocitů uvědomil,že teď by se měl nejspíš představit."Gerard Way."ANi jsem ho nenechal doříct a vychrlil na něj."Frank Iero." Bože,kdyby se takhle usmívalo slunko,tak by byla země spíš jedna velká Sahara.Ani jsem si neuvědomil,že už sedíme.Vedle sebe.Nevím proč to tak udělal.Viděl snad do mě?Nebo to bylo jen praktické řešení?Nicméně já si to užíval.Líbil se mi,nemohl jsme se přinutit myslet si že ne.Chtěl jsem si povídat. "Taky doškoly?" Kývnul."Univerzita New York.Prvák."Musel jsem se rozzářit jak Polárka."Já taky!Ale nikoho tam neznám..." On mi položil ruku kolem ramen."Tak teď už znáš mě." Rozřehtali jsme se jak šílenci.Pak už jsme toho moc nenakecaliJá idiot totiž usnul.Já neskonalej kretén v noci koukám z okna teď si tady usnu o třičtvrtě na 10 dopoledne.A ještě k tomu přilepenej na nejhezčím klukovi jakýho kdy měly moje oči tu čest spatřit.Začínal jsem se v polospánku trochu obávat v jakým stavu se vzbudím.Rozhodl jsem se řešit to až na to přijde,ale teď jsem si to hodlal užít.Když člověk spí tak za sebe přece neručí.Uvidíme,jak bude reagovat.Asi čtvrtina mého já byla při sobě,a tou jsem dlaní přejel jeho bříško a ustlal jsem si hlavou na jeho hrudníku.Doopravdy spím!Nejsem úchylák co by po tobě jel,fakt ne!Dokážu se tvářit pěkně nevinně,plus ještě kombinace s výrazem spánku.Já přece nic,já jenom spící Frank Iero!Jeho reakce mě dostala.Obejmul mě pevně,snad abych nespadnul.Teď už jsem byl bdělý skoro napůl,ale nechtěl jsem se vzbudit.Potlačil jsem mysl a oddal se.
Probudilo mě slabé pohlazení po tváři.Podvědomě jsem vyšpulil rty."Nech mě spinkat." Bylo mi absolutně jedno kdo že to je,ale kdybych měl teď u sebe jakoukoliv střelnou zbraň,už hodně brzo bych měl tu čest poznat osobně městského soudce.Znovu ta neodbytná leč nádherně jemná ruka."No tak Frankie,za chvilku tam budem,měl bys vstát." Kua no jo!Gerard.Otevřel jsem oči a vystřelil jak Legolasův šíp.Já si říkal že nebude to pravý ořechový takhle se po něm hned válet,kdo ví jak to skončí.A taky skončilo.Já se sakra vzbudil s hlavou v jeho klíně!Tázavě jsem na něj kouknul."Promiň." byl jsem rudej jak popelčiny střevíčky a snažil se provrtat podlahu abych mohl zdrhnout jako vězeň."Dobrý,nic se neděje."Chtěl jsem aspoň odejít na chodbičku.Už jsem nemohl koukat jak kouká.Rád jsem provokoval,to jo,ale ne zas takhle daleko.Jsem docela stydlivka.Ještě nikdy...Ale on se na mě smutně podíval."Jdeš pryč?Udělal jsem něco špatně?Omlouvám se."Vypadal vážně zdecimovaně.Instinktivně jsem chytil jeho ruku,tu která mi jenom před pár vteřinami způsobila tak nádherné probuzení.Teď zneužiju jednu ze svých nejsilnějších zbraní.Zamrkal jsem.Vždycky to zabere.Moje srdce tancovalo čardáš.Taky chce?Tanečním krokem jsem sroloval naše ruce a sednul si mu na klín.Nosem jsem se otřel o špičku toho jeho."Jsi krásný,víš to?" Zavřel oči a slabě zavrněl. "Ne tolik jako ty." V ten moment začal vlak zastavovat. A já si poprvé za celou cestu vzpomněl,kam že to vlastně jedu.Zatřásl jsem se.Ale ne zimou.Chtělo se mi brečet,nevím proč.Ale chlapi přece nepláčou...Cítil jsem Geeho ruce kole msvého pasu,ale byl jsem schopný vnímat pouze svůj strach.Strach z neznáma...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MínQa MínQa | Web | 19. října 2007 v 22:44 | Reagovat

máš kvásnej bločeeek

2 XDXD XDXD | Web | 28. února 2008 v 14:23 | Reagovat

Jeeeee, já se u toho lochnila jak malá xD.. Já nic, já jen spící Frank Iero xD.. Už jsem nemohl koukat jak kouká xD.. Hah, to je bezva story, krásně píšeš xD!!!!!!!!!

3 Laivine Laivine | Web | 4. července 2008 v 13:59 | Reagovat

Jo, to s tím spícím Frankiem bylo vtipný. :D Chytře to vymyslel. :)

4 LadyOfSorrow LadyOfSorrow | Web | 1. srpna 2008 v 13:58 | Reagovat

Jo, skvělý.

5 →☼fallen angel☼← →☼fallen angel☼← | Web | 23. srpna 2008 v 21:02 | Reagovat

hihi ja se tu tlemím xD prej Já přece nic,já jenom spící Frank Iero xD byl jsem rudej jak popelčiny střevíčky xD xD a snažil se provrtat podlahu abych mohl zdrhnout jako vězeň xD xD xD Už jsem nemohl koukat jak kouká xD xD xD xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama